Závod světlušek a vlčat – krajské kolo 11. – 13. 6. 2010

kronika z krajského kola roku: 2014, 2012
fotky z krajského kola roku: 2016, 2014, 2012
kronika z okresního kola roku: 2016, 2014, 2012, 2010
fotky z okresního kola roku: 2016, 2014, 2012, 2010

O tom, jak byl překonán rekord Viliho Foga v cestě kolem světa bez použití letadla, také o spoustě nástrah při cestování o představeních různých států, planetáriu i večerních popcornech. A taky zápis napsaný od Sekáče a obrázek od Boó a taky jsem přidal na přání Hamého ještě Lumíkův zápis.

Tak to všechno jsme zažili a více se určitě dozvíte od těch, co tam byli, protože kdo tam nebyl, neuvěří :-).

Co se týče závodu, tak se nám nepodařilo dosáhnout na první, postupové místo, Modrá šestka obsadila 7. příčku (104,5 bodu) a Zelená 12. (94,5 bodu. Jen tak pro srovnání, 1. smečka Litoměřice obsadila místo 10. - 99 bodů a Litoměřické holky dokonce 4. místo v dívčí kategorii - 106,5 bodu).

 

Sekáčův zápis:

 

Obrázek od Boó z návštěvy planetária:

 

Dále je uveden seznam závodníků a jejich příslušnost k šestkám spolu se zemí, kterou prezentovali

Modrá šestka Zelená šestka

(Brazílie) (Mexiko)
Magič Kačátko
Gremlin Nebozez
Boó Chobotnička
Paratuc
Sekáč
Adam Žralok

 

Lumíkův zápis:

Díl první (odjezd):

"Juchů, už se těším, až se podíváme do Mostu...", tak tohle jsem si říkal cestou na vlakové nádraží Litoměřice město, kde jsme měli sraz. Potkali jsme se tam ještě s reprezentanty 1. dívčího oddílu z Litoměřic - družinou Vlaštovky a 1. smečky vlčat z Litoměřic -  družinou Tygrů, které také postoupili do krajského kola. A už se loučíme s rodiči a nastupujeme do vlaku, samozřejmě s platnou jízdenkou.

Ale co to? Chybí nám Magič. Kampak se zatoulal? Vždyť ještě na schůzce říkal, že určitě jede.

Zvedám telefon a volám a volám až konečně zjišťuju, že si nestihl sbalit a že se ho tatínek pokusí přivézt v sobotu ráno těsně před závodem. Bez Magiče by byla modrá šestka velmi oslabená. Matěj totiž jako na potvoru dostal zánět středního ucha a bere antibiotika a Medvěda skolil alergický záchvat.

Jak to tedy dopadne? Dorazí Magič? Stihne dojet před začátkem závodu? Zvládne dnes večer Modrá šestka své představení? A podaří se nám zvítězit? Tak tohle všechno se dozvíte v dalších dílech.

Díl druhý (Úvod):

V minulém díle jste se mohli dočíst, jak si Magič nestihl zabalit a tak se za námi pokusí přijet až v sobotu ráno těsně před závodem. Ostaní už sedí ve vlaku směrem na Ústí nad Labem.

Za okny vlaku se míhají stromy, domy, cesta, města a řeky, fleky (to jsou další věci, které však vzhledem k tomu, že vlaku to pěkně sviští vidíme rozmazaně), vlak drncá, pak zas nedrncá, to když už v něm nesedíme a přestupujeme na Ústeckém nádraží Západ na vlak do Mostu a pak zase drncá, to když v něm sedíme.

Z Mosteckého náraží to je jenom kousek do skautských kluboven. Před nimi je již velký houf bratrů soupeřů z ostatních oddílů. Jdu zaplatit účastnické poplatky, zatím je rozdávána večeře a pak jsme odvedeni do tělocvičny, kde bychom měli být ubytováni. Ale ouha. Tělocvična je plná a nemá ve zdi díru, do které bychom se vměstnali. Nu což, tak jsme ubytováni v jedné klubovně, sami a pod podmínkou, že nebudeme hlučet. Jenom si ukládáme věci, bereme s sebou plakáty prezentující naše město – Litoměřice a míček na představení Modré šestky a už pádíme na zahájení do Kulturního domu. Teda není to tak jednoduchý, jak to vypadá, protože Kačátku každou chvíli teče krev z nosu, ale Kačátko je hustá, takže to zvládáme.

V kulturním domě nás vítá Villi Fog a Anglický klub gentlemanů. Byli jsme totiž vyzváni, jestli se nám nepodaří překonat rekord Villiho Foga v cestě kolem světa za 80 dní bez použití letadla. Vstupenkou je plakát o našem městě a dále máme představit každý jednu cizokrajnou zemi – Zelená šestka má Mexiko a Modrá Brazílii. O Mexiku na začátku říkáme pár údajů jako jak se tam mluví kde leží a jaký má hlavní město a pak hrajeme pověst o princi Popocatepetlovi a princezně Iztaccíhuatl. Modrá šestka prezentuje Brazílii a musí trochu improvizovat. Chybí totiž Magič. Ale nakonec to i modrá šestka zvládá, představuje fotbal, surfing a určitě ještě něco. Pak dostává každá šestka za úkol najít si dnes večer svého průvodce na zítřejší den. Každé šestka má přidělený pozdrav – Modrá měla Viva a Zelená Sveiky a má vyhledat mezi lidmi označenými oranžovou páskou osobu, která zdraví stejně. Oběma šestkám se během večera průvodce nalézt podařilo. Ještě se podíváme na večerní překvapení. Jedná se o fireshow. Jeden svalovec a jedna krasavice nám předváději, jak umí zacházet z ohnivými koulemi přidělanými na provaze, zapáleným provazem nebo jak umí plivat oheň. Pak je večerní porada vedoucích a jde se spát.

Ráno vstáváme brzy, balíme si věci na závod a po snídani nás odvážejí na Ressl. A Magič stále nikde…

Tak co? Stihne to? Vyhrajem? Nestane se nikomu nic? Tak to se dozvíme v dalším dílu.

Díl třetí (Závod):

V minulých dílech jsme dorazili do Mostu, kde jsme byli ubytováni. Představili jsme Villimu Fogovy různé cizí kraje a byli jsme požádáni, zdali bychom se nepokusili překonat rekord Villiho Foga v cestě kolem světa, která mu trvala 80 dní. Na tomto všem však chyběl Magič, který si nestihl v pátek zabalit před odjezdem a tak říkal, že se pokusí přijet až v sobotu ráno před závodem. Jenže mi už odjíždíme na Ressl, kde se závod koná a Magič stále nikde.

„Crrrr“, uf, to mi volá pan Magič, že se již blíží k Mostu, tak mu dávám telefon na Majkla, který dobře zná okolí ať ho naviguje. My zatím nastupujeme do historického autobusu, který nás odváží na Ressl. Pak už je to jenom kousek cesty pěšky a Magič stále nikde. On na nás totiž čeká na startu. Hurá, Modrá šestka je kompletní a vyráží v pořadí 21., Zelená šestka 10. a já jdu jako doprovod s dívčí hlídkou číslo 22 Veverčata Roudnice nad Labem. Čekání na to, než vyběhneme, si krátíme na kopečku na hřišti, někteří se dokonce koupou v přilehlém rybníku.

V závodě Cestujeme kolem světa.

  1. Nejprve, ještě v Anglii, nás čeká zkouška ze znalostí o pobytu v přírodě, kde si balíme batoh a prokazujeme, že víme, co se nesmí a co se naopak smí dělat v lese. Za to dostáváme lístek na trajekt z Anglie do Francie.
  2. Ve Francii si vysloužíme řidičský průkaz a půjčujeme si dodávku, která nás veze až do Turecka.
  3. V Turecku si vyhledáváme vlakový spoj do Kalkaty a přesvědčujeme nepříjemného pokladního, aby nám prodal vstupenku tím, že mu pomáháme hledat v telefonním seznamu.
  4. Vlak do Kalkaty však uvízl v Džungli a tak prokazujeme své orientační schopnosti a pořizujeme si slona na kterém pokračujeme dále do Číny.
  5. V Číně potřebujeme ubytovat slona v garáži, zavolat do Anglie, jaké jsou naše další úkoly a dozvídáme se, že máme jako důkaz poslat pohled domů. Dále pokračujeme na rikše přes Beringův průliv na Aljašku.
  6. Na Aljašce pomáháme eskymáků vytvořit v muzeu expozici o České republice a pokračujeme do USA.
  7. V USA narážíme u indiánů na spadlé elektrické vedení, opilého pobudu a potulného psa a směřujeme autobusem do Jižní Ameriky.
  8. Zde si v džungli musíme připravit oběd a tak si zdobíme chlebíčky podle předlohy. V Uruguay nasedáme na loď do Afriky.
  9. Jenže co to. Místnímu vládci moří se nelíbí, že mu plašíme žraloky a tak nám dělá do lodi díru. Tak jí musíme opravit. Potřebujeme k sobě spojit vrutem 2 prkna.
  10. Když procházíme Afrikou, tak najednou slyšíme volání o pomoc. V džungli jsme narazili na zraněné, ošetřujeme jim pohmožděný kotník, popáleninu a odřeninu kolene. Dále pak přes Gibraltar míříme do Francie.
  11. Ve Francii nás čeká již jen se trochu zamyslet nad šifrou a už se těšíme domů, do Anglie.

Po dokončení cesty kolem světa se odebíráme na koupaliště. Bohužel již přicházíme pozdě, ale Zelená šestka, která běžela dřív, se vykoupat stihla. Scházíme se s ní před koupalištěm a vyrážíme pěšky nazpátek do kluboven.

Večer nás ještě čekala cesta do planetária, kde to byl prostě kotel. Promítali nám tady příběh o krávě na měsíci, viděli jsme jak vychází 1. hvězdy a že večernice vlastně není hvězda, ale planeta. Taky jsme si ukázali několik souhvězdí jarní a letní oblohy.

Pak byla ještě večerní hra, udělali jsme si nějaké popkorny a pak už jsme šli unavení spát. A taky trochu napjatí, jak to vlastně dopadne a jestli byl rekord překonán. Ale to až v dalším díle.

Poslední díl (Rekord):

V minulých dílech jsme se mohli dočíst, jak probíhala cesta kolem světa.

A je to tady. Stojíme nastoupení na fotbalovém hřišti, ale ne kvůli tomu, že bychom si snad chtěli začutat, ale napjatě posloucháme, jak to všechno dopadlo.

Hurá, rekord padl, ale nakonec jsme nebyli úplně nejlepší. Přesto jsme si však vedli dobře a tak za odměnu dostáváme také nějaké ceny a pamětní nášivky na kroj. No a pak už akorát hodíme batoh na záda a jdeme na nádraží, odkud nás vlak po přestupem v Ústí nad Labem dopraví až domů, do náručí našich rodičů.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit